Palantíry
Palantír je kámen fungujcí víceméně jako křišťálová koule. V palantíru je možné vidět vzdálené věci (v prostoru i v čase) nebo lze s jeho pomocí komunikovat s jiným palantírem, a tak se domlouvat na dálku. Kameny mají vzhled koule z černého skla, ale nelze je zničit žádným známým způsobem. Vyskytují se v různých velikostech. Nejmenší má průměr okolo jedné stopy, největší by jeden muž sám neuzvedl. Hlavní Kámen byl ve věži Avallónë na Tol Eressëa, ale není záznam o úspěšné komunikaci kterýmkoli palantírem ze Středozemě s tímto palantírem. Navzájem mají Kameny specifické vztahy, některé dva kameny jsou k sobě velmi silně přitahovány, takže při nahlédnutí do jednoho Kamene pravděpodobně ihned začne reagovat i druhý Kámen; některé větší Kameny navíc umožňují "odposlouchávat" komunikaci dvou menších Kamenů. Sledování nebo komunikace palantírem vyžaduje určité duševní síly, přičemž čím vzdálenější, dávnější nebo detailnější informace se pozorovatel snaží spatřit, tím musí být vynaložené úsilí vyšší. Není bez zajímavosti, že palantíry ochotněji slouží svým právoplatným majitelům než osobám, které je uloupili nebo získali jiným nepoctivým způsobem - proto se Kameny lépe ovládaly Aragornovi a Denethorovi než Sarumanovi a Sauronovi. Kámen může pohlédnout skrz cokoli, kromě temnoty a stínu. Pomocí zvláštní techniky, zvané zahalení (shrouding), bylo ale možné se před pohledem palantíru skrýt. Znalosti této techniky byly dávno zapomenuty, ačkoli Sauron je pravděpodobně znal. Kámen mohl přenášet pouze obraz, nikoli zvuk, nicméně při komunikaci mezi dvěma Kameny mohli jejich uživatelé "vysílat" myšlenky, vnímané jako řeč.
Palantíry v dávných časech vyrobili Noldor, pravděpodobně dokonce sám Fëanor, nejzručnější z elfů. Na konci Prvního věku byly některé věnovány králům ostrova Númenoru jako dar od Noldor, aby mezi sebou mohli komunikovat a sledovat dění ve světě. Od počátku byly tajemstvím númenorských králů, nikdy se nestaly všeobecně známým nástrojem, přestože postupně pronikly do lidových pověstí a veršování o moci dúnadanských vládců. Na konci Druhého věku sedm Vidoucích kamenů získal Elendil a vzal je na svou loď, když unikal z hroutícího se Númenoru. Později byly rozděleny mezi Elendilovy syny Isildura a Anáriona, takže v Gondoru zůstaly čtyři, v Arnoru tři.
ARNORSKÉ PALANTÍRY
- Elostirion Jeden kámen byl umístěn ve věži v Elostirionu ve Věžových kopcích na západ od Kraje. Byl zvláštní v tom, že hleděl na moře, nebyl nijak propojen s ostatními Kameny. Zde se nacházel až do začátku Čtvrtého věku zcela zapomenut, než byl odvezen přes moře do Valinoru.
- Amon Sûl a Annúminas Další dva kameny v Arnoru byly na věži Amon Sûl na Větrově a ve městě Annúminas na jezeře Evendim. Větrovský kámen byl druhý největší palantír a byl málem ztracen roku 1409, a proto byl přenesen do Fornostu, kde oba kameny zůstaly do pádu Severního království. Oba kameny byly ztraceny, když Arvedui, poslední král Arnoru, ztroskotal v ledové zátoce Forochel.
- Osgiliath Kámen v Osgiliathu byl největší ze sedmi Kamenů, a „vedoucí“ z nich. Jako jediný mohl tajně pozorovat ostatní kameny. Byl umístěn ve věži u velkého mostu v Osgiliathu přes Anduinu. Klenutý strop byl malovaný a podobal se hvězdné obloze a podle něj bylo město pojmenováno Os-Giliath - Hvězdná klenba. Tento kámen byl ztracen během občanské války Třetího věku, kdy spadl do Anduiny.
- Minas Ithil
Jeden palantír se nacházel v Minas Ithil v horách Ephel Dúath. V r. 2002 Třetího věku věž dobyl Sauron a osídlil ji Prstenovými přízraky. Zmocnil se tak ithilského Kamene, jejž odnesl do věže Barad-dûr. Bylo to vůbec poprvé, kdy se palantír dostal do nepovolaných rukou, a protože si toho gondorští vládci byli vědomi, přestali zbylé Kameny používat kvůli strachu ze Sauronovy vůle. Kámen zřejmě zanikl po pádu Saurona a zhroucení Temné věže.
-
Minas Anor
Další kámen se nacházel v Minas Anor, později zvaném Minas Tirith, hlavním městě Gondoru. Od ztráty Minas Ithil jej pravděpodobně žádný ze správců nepoužil až do doby Denethora II. Ten získal velké znalosti ve starých učeních a pravděpodobně začal Kámen užívat už brzy po svém nástupu na správcovský stolec. Bylo to proto, že ve službách jeho otce bojoval tajemný bojovník Thorongil, jejž Denethor viděl jako svého konkurenta a zřejmě dokázal uhodnout jeho původ - že jde o právoplatného dědice Gondoru. Kámen pak mohl užívat ke sledování jeho kroků, stejně jako kroků čaroděje Gandalfa, jemuž nikdy příliš nedůvěřoval. Užívání Kamene jej nesmírně vysilovalo, takže předčasně zestárl. Když byl však i on sveden Sauron, nedokázel jej Temný pán zcela zlomit a užíval Kámen jen k jeho klamání - Denethor tak postupně ztratil veškerou naději na vítězství ve Válce o Prsten a při obléhání Minas Tirhith se upálil na hranici. Protože byl však mužem nesmírných duševních sil, jeho moc nad Kamenem přetrvala a kdo od té doby pohlédl do Kamene z Minas Tirith, musel mít obrovskou vůli, aby dokázal spatřit něco jiného než dvě staré paže stravované plameny.
-
Orthank
Jeden z kamenů byl umístěn v Železném pasu v Orthanku, největší věži postavené Dúnadány ve Druhém věku na jižním okraji Mlžných hor. Postupně se tato oblast stala poměrně málo osídlená a slábnoucí moc Gondoru nedokázala tak odlehlou končinu účinně spravovat, proto v r. 2759 uzavřel Beren, vládnoucí správce Gondoru, spojenectví s čarodějem Sarumanem, jemuž svěřil správu nad Železným pasem. Saruman tak získal klíče od Orthanku i tamní palantír. Saruman se však postupně začal obracet ke zlému a Kámen užíval ke špehování svých protivníků a nepřátel, až se nakonec střetl se Sauronem, který jej pomocí Kamene zlomil a od té doby mu skrze palantír udílel rozkazy. Kámen tak napomohl tomu, že se jejich síly mohly pohybovat poměrně koordinovaně. Po bitvě u Hlásky, kdy enti zničili Železný pas, Saruman o svůj Kámen přišel. Když totiž před branami Orthanku Gandalf se Sarumanem vyjednával, vrhl na něj palantír Gríma Červivec - ke značné Sarumanově nelibosti. Palantír Gandalfa minul a málem skončil pod vodou, před čímž ho zachránil Peregrin Bral, který však podlehl jeho kouzlu. V noci Kámen odcizil a pohlédl do něj. Tím se střetl se samotným Sauronem, jemuž nedokázal odolat, ale naštěstí mu nic neprozradil, protože Sauron se domníval, že hobit je vězněm Orthanku, a tak než aby se zdržoval výslechem, poslal pro zajatce létajícího nazgûla. Kámen poté Gandalf odevzdal Aragornovi, jemuž jako dědici králů právem náležel. Aragorn se pak odvážil nebezpečného kousku, když sám pohlédl do Kamene - a podařilo se mu jej vytrhnout ze Sauronovy vůle a získal tak mnohé informace o přicházející válce a nebezpečí v podobě umbarských korzárů, kteří hrozili napadnout Gondor z jihu. Po Válce o Prsten zůstal orthancký Kámen jediný použitelný a stal se tak majetkem králů Obnoveného království.